Oheň  (líčení)

 

Jakub Haspra 8.B.

 

Jarní krajinu začíná zalévat tma.Já stavím hranici táboráku.Připadám jsi jako stavitel. Na svoji hranici jsem hrdý,jako kdybych postavil pyramidu.Náhle moji role mění Bořka stavitele  na pyromana si sirkou v ruce  Sirku pouštím  mezi pečlivě naskládané třísky. Připadám jsi,  jako bych  právě   zažehl olympijský oheň. Nejdříve vychází  zpod polen kouř, který  se rozprostírá ve tmě.  Najednou  se objevují  malé plamínky,co se  po chvíli  mění v mocný oheň. Plamínky  jsou jako mračna na nebi, která  pořád  mění tvar. Ze začátku si vítr pohrával s malými bezmocnými pramínky ,ale teď před  sebou  vidím sebejistě hořící oheň .Když  u něho  sedím, připadám jsi jako  ve vyhřátém pokojíčku u sebe doma.Jiskry vyletují do výše, kde  prskají a svítí jako lampion v lampiónovém průvodu. V zimě ,ve tmě ,venku,a hlavě  na oheň mě vždy zahřeje .Vždy mě zahřeje na rukách ,na nohách  a na hlavě na duši.