Výlet s partnerskou školou z Pirny

Já a naše třída 8.A, jsme jeli dne 24.9. 2010 s partnerskou školou z Pirny, do Hřenska a na Pravčickou bránu.Naše třída měla sraz u autobusového nádraží v 7:50. Autobus nám jel v 8:05. Ve Hřensku k nám přistoupili Němci, o kterých jsme si všichni mysleli, že jsou divní. Vystoupili jsme na Mezní louce. Pan učitel Bieberstein a paní učitelka Thieleová nám dali na výběr z různých druhů květin na kartičkách (měli jsme vytvořit dvojice – dva Češi + dva Němci). Měli jsme hodinu na to, abychom jsme se s nimi seznámili a něco se o nich dozvěděli. Ze začátku šli Němci rychle a my jsme byli pozadu. O přestávce na svačinu jsme se zeptali paní učitelky, jak se řekne německy „ať mluví pomalu“ ( Sprich bitte langsam ). V tu ránu si to všichni začali psát na ruku. Potom nám paní učitelka řekla, že tam je jeden kluk Max, který umí říct česky „já jsem kočka“. V tu chvíli jsme se všichni začali smát. Když jsme zase vyšli a Němci byli zase vepředu, Domča se naštvala a předběhla všechny Němce. Měla takové štěstí, že si tam s ní německé holky začaly povídat. Kristýnka Šourková, se kterou jsem byla ve skupině, chytla jednoho kluka z naší skupiny za ruku, trhla a vykřikla na něj: „What´s your name?“, on skoro spadl a řekl svoje jméno Schon (šón). Nahoře na Pravčické bráně jsme si už povídali všichni. Poznali jsme tam docela hodně lidí, např.: Diana, Steaven, Magda, Max, Schon, Kristian, Sendy, Andrej… prostě je jich ještě moc. Nakonec jsme si to užili a zjistili jsme, že Němci nejsou zlí, ale jsou velmi hodní a přátelští (samozřejmě jen někteří)…

 

Aneta Kristenová