Oheň (líčení)

Jakub Haspra 8.B.

Jarní krajinu začíná zalévat tma.Já stavím hranici táboráku.Připadám jsi jako stavitel. Na svoji hranici jsem hrdý,jako kdybych postavil pyramidu.Náhle moji role mění Bořka stavitele na pyromana si sirkou v ruce Sirku pouštím mezi pečlivě naskládané třísky. Připadám jsi, jako bych právě zažehl olympijský oheň. Nejdříve vychází zpod polen kouř, který se rozprostírá ve tmě. Najednou se objevují malé plamínky,co se po chvíli mění v mocný oheň. Plamínky jsou jako mračna na nebi, která pořád mění tvar. Ze začátku si vítr pohrával s malými bezmocnými pramínky ,ale teď před sebou vidím sebejistě hořící oheň .Když u něho sedím, připadám jsi jako ve vyhřátém pokojíčku u sebe doma.Jiskry vyletují do výše, kde prskají a svítí jako lampion v lampiónovém průvodu. V zimě ,ve tmě ,venku,a hlavě na oheň mě vždy zahřeje .Vždy mě zahřeje na rukách ,na nohách a na hlavě na duši.