Vcházím do obchodu a v regálu na mě čeká VELKÁ
čokoláda. Rychle ji vezmu, zaplatím a upaluji domů. Lehnu si na postel a pomalu
rozbaluji vrchní obal, pak ten stříbřitý svítivý obal a je to TADY!Už ji vidím.
Opatrně ulamuji čtvercovou kostičku a vkládám ji do pusy. Velice pomalu si ji
vychutnávám, cítím, jak se na jazyku roztéká. Chutná jako znovuzrození. Za
chvíli je snědená a já se cítím lepší než předtím.
Je odpoledne a ve skříňce je schovaná čokoláda
Orion. Když si do ruky vezmu mléčnou čokoládu, obalenou v modrém papíře
s hvězdou, moje chuť je ještě větší. Rozbalím ji a půlím na drobné kostičky. Pak kostičku po
kostičce dávám o svých úst a skvělou čokoládu si v puse nechávám
rozpouštět. Její chuť je jako čokoládová
vlna, ve které jsem celá ponořená. V tu chvíli mám chuť na další a další
malý kousek téhle čokolády. Přeju si, aby každý
čtvereček působil jako kouzelná čokoláda, která se rozplývá na jazyku…
Michaela Slavíková, 8.B
Čokoláda je malá kniha, u které nevíte, co vás
čeká…Čokoláda, kterou dobře znají mé chuťové buňky, je strakatá jako listí na
podzim…Pokud ji vyndám z ledničky chladné jako led a kousnu do ní, ucítím
tvrdost, jako bych kousala do kamene. Pokud se mi povede ji vzít odjinud, už
mohu jen cítit rozpouštění na jazyku, tu lahodnou jemně smíchanou bíločokoládovou chuť. Po chvilce, kdy skončí moje
vychutnávání, je den mnohem zářivější…
Lukáš Zronek, 7.B
Koupil jsem si čokoládu a chystám se ji sníst doma v obýváku
u televize. Sbíhají se mi sliny už jen když šustí obal. Když ji otevřu, hned
ucítím tu nádhernou vůni. První čtvereček čokolády si nechávám rozpustit na
jazyku a ty další, ty někdy rozkoušu. Na poslední čtvereček se dívám vždy
smutně…
Jdu si do ledničky pro čokoládu Už se těším na tu
čokoládovou chuť. Sbíhají se mi sliny, jenom když na ni pomyslím. Rozbalím ji a
pomalu jím a cítím chuť. Chuť je slaďoučká. Líbí se mi její tmavě černá barva.
Slyším křupnutí…
Kristýna Plačková, 7.B
Její vůně mě vždy přinutí si vzít, i když nechci.
Když si ulomím malý kousek, nechám si ho pomalounku rozpustit na jazyku. Pak to
po kouskách spolknu a vezmu si další a další kousek.
Anna Thielová, 7.B
Sedím v pokojíčku na posteli a před sebou mám
čokoládu, když ji otevírám, slyším šustění papíru, vidím tu bílou tabulku
čokolády…ulomím si první kousek, položím si ho na jazyk a cítím, jak se mi
rozplývá…začnu ji cucat a najednou..co to je, že by oříšek? Kousnu.Á byl to
oříšek. Cucám dál a co je zas tohle? Že by želé? Tak to byla rozinka. Ulomím si
další. A ten krásný zvuk, když kousnu do oříšku, to je nádhera.
Daniel Andrle, 7.B
Čokoláda, to není lecjaký pamlsek nebo nějaká ňamka, čokoláda, to je jako zhmotněný sen, symfonie vůní,
je to dar od boha, ne nějaký chleba, ale čokoláda je boží dar! Jen si to představte…jste sami doma a
v rukách cítíte chladem ztuhlou Milku Alpine Hazelnut chocolate, popřípadě
Milku Alpin Milk nebo Trialade.
Cítíte vůni kakaa, vidíte na obalu proslulou
bílo-fialovou krávu, rukama cítíte rýhy na tabulce čokolády, slyšíte
šustot obalu a pak… OTEVŘETE… všude je cítit fenomenální vůně, kterou vytvořili
rakouští a švýcarští mistři…bůh jim žehnej. A pak a pak ochutnáváte..Toť již nejde popsat…to musíte zjistit každý sám!